OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

CHEOPS STAVITELEM? 10. Jak se těžily kvádry (KLASIKA)


Diodóros Sicilský: “Navzdory obrovským rozměrům staveb zde není žádná stopa ani po náspu, ani po lámání kamenů, jako kdyby byla vytvořena naráz, nějakým božstvem.”

 

›› V minulém dílu jsme dospěli experimentem k poznání, že staří Egypťané dokázali vytvořit umělý kámen ještě před začátkem dynastického Egypta. Klademe si otázku, jestli toho egypťané nevyužili ještě pro jiné využití, např. ve stavebnictví, sochařství. ›› V tomto dílu jsme uvedli, jak se Velká pyramida nestavěla, dnes začneme uvádět, jak se pyramida stavěla. Komu se bude chtít, může s námi sledovat postup stavitele, jak prováděl stavbu pyramidy.

V tomto dílu nebudeme vstupovat do sporu o to, jestli se pyramidy stavěly lámáním kvádrů v lomu, jejich dopravou a uložením, nebo vytvářením bloků pomoci geopolymerů přímo na místě uložení. Staří Egypťané byli velmi zruční ve zpracování kamene těmi kamennými a měděnými nástroji, které měli k dispozici. Pokud nebylo možné takto některé úkony provést, např. tvarování, povrchová úprava, prováděli to pomocí tvorby umělého kamene a jeho zpracování. Egyptští kameníci prováděli zpracování kamene takovým způsobem, který byl pro ně nejvýhodnější.

My budeme stavět pyramidu tak, jak to prováděli staří Egypťané.

 

Jaký byl materiál pro tvorbu kamenných kvádrů?

Stavitelé měli k dispozici vodu z Nilu, tvrdý vápenec pro kamenné kvádry, měkký slínový vápenec pro geopolymery, kaolinit, jíl, vápno, natron – egyptská sůl (v nedaleké Wádí Natrún), maltu k jejich spojování nebo provedení výplně, nepravidelné bloky, kameny a písek jako výplňový materiál.

Kameníci vytvářeli kvádry buď:

1. Těžbou v lomu
nebo
2. Využitím geopolymeru

 

1. Těžba v lomu

Jak kameníci vytvářeli a opracovávali kvádry?
Uvedeme experiment, který provedl Josh Byrnes (Bernstein).
Kameníci získávali kvádry v lomu na tvrdý vápenec, který se vodou nerozmělní a lze z něj těžit kvádry, které již byly hrubě opracovány při těžbě. V lomu se vytvářela stupňovitá struktura, která umožňovala oddělovat pravoúhlé kvádry podle potřeby. Ty se přesouvaly na nedaleké staveniště.

Jak probíhala těžba v lomu a opracování bloku:
Kameníci uměli vytvořit opracovaný blok libovolné velikosti následovně:

 

 

TL1: Do předem připraveného důlku se na vhodné místo vložil klín, třeba měděný, a vhodným úderem kladivem došlo k oddělení bloku, který už byl opracovaný.
TL2: Při úderu se objevila podélná přímočará prasklina
TL3: Při dalším úderu se odklopila část bloku

 



 

TL4: Při dalším úderu se oddělila část bloku, na obrázku je vidět čistý řez.
TL5: 2 osoby páčidlem naložily blok na saně.
TL6: Vytvořený kvádr byl naložený na saních a připravený k transportu.

 



 

TL7: Před posouváním saní se písek navlhčil aby to lépe klouzalo. Pro přesun saní se spotřebovaly 3 l vody.
TL8: 1,5 tunový kvádr utáhly 4 osoby.
TL9: Malý kvádr je možné odtlačit

 



 

Takovým způsobem bylo možné vytvořit kvádry různých velikostí. Takto je ale možné vytvořit pouze pravoúhlé kvádry. Kvádry jiných tvarů, např. lichoběžníkový takto není možné vytvořit.

Z uvedeného experimentu vyplývá, že tento zůsob tvorby bloků je možný, ale má některá omezení:

 

Koment:
● tvar kvádru musí být pravoúhlý, jiné tvary nejsou možné, protože by vyžadovaly opracování měděnými nástroji a to je možné jen v nepatrném rozsahu
● omezení v hmotnosti kolem 2 tun, ale obří kvádry u základny Velké pyramidy a v obkladech dosahovaly hmotnosti až 15 tun, což by znemožňovalo přepravu
● použití takovýchto kvádrů je možné jako základního stavebního materiálu jádra. Další využití při stavbě vnitřních prostor, např. velké galerie, chodeb, šachet je omezeno resp. zcela vyloučeno viz. ›› v tomto dílu
● tato metoda je vyhrazena pro vápenec, pro žulu a další tvrdý kámen je vyloučena
● využití tohoto postupu je omezeno vzdáleností lomu od pyramidy. Vzhledem k velkému množství kvádrů je třeba, aby lomy byly v její bezprostření blízkosti. Pro Velkou pyramidu se těžil kámen v lomu 300 m jižně
● přeprava nad 2 tuny znamená další zvyšování počtu tažných pracovníků, zejména do svahu až 13%, zvětšování rozměru a únosnosti saní a stavbu únosnější cesty.
● další problém je možná produktivita. Je třeba si uvědomit, že při stavbě Cheopsovy pyramidy, aby se to stihlo za 20 roků se musel kvádr vysekat, přesunout a zvednout na místo každé 3 minuty. To už nechám na posouzení každého.

 

Závěr:
V tomto dílu jsme poukázali na to, jaké technologie měli Egypťané k dispozici pro těžbu kamenných kvádrů. Dospěli jsme k poznání, že tato technologie byla možná v menším měřítku pro menší stavby, ale pro produkci kvádru každé 3 minuty pro výstavbu Cheopsovy pyramidy po dobu 20 roků ve dne v noci nebyla postačující.

 

Příště se seznámíme s další možnou technologií, kterou staří Egypťané disponovali a tou je výroba geopolymerů.

 


Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 10. Jak se těžily kvádry (ALTERNATIVA)
https://cez-okno.net/clanok/cheops-stavitelem-10-jak-se-tezily-kvadry-al...

 

Mojmír Štěrba

Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/

S láskavým dovolením autora

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...

Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-giza

Mojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba


Sekcie: