Archív - 2011

Zapomenutá velkoměsta, která kdysi byla hlavními městy země. Pravděpodobně je to dáno souhrou několika příčin: ty většinou nevzhledné stěny z nepálených cihel skrývají dramatickou historii teprve výkladem egyptologa… na řadě míst pracují archeologické expedice, kterým je podle egyptských zákonů zaručen klid na práci… podstatné je i bezpečnostní hledisko, na žádné z míst jsme se nedostali bez silného vojenského doprovodu. Ale jsou to místa, která stojí za to. Zvlášť s výkladem prof. Miroslava Vernera, který je nepochybně zasvěceným znalcem. V dokumentu navštívíme pravděpodobně nejstarší osídlené místo na údolí Nilu, kam přišli Sahařané už v 5. tisíciletí př. n. l., v době, kdy jim v původní domovině vyschly zdroje vody.

Do Abu Simbelu na jižní hranici Egypta lze doletět z Luxoru za hodinu, dojet autem za čtyři hodiny nebo lodí za tři dny. Ta poslední varianta je samozřejmě nejpůsobivější: teprve na lodi si člověk uvědomí ty nekonečné vzdálenosti, neohraničenou moc faraonů, možná i jejich aroganci a neopakovatelnou sebestřednost. Jak jinak si vysvětlit ty kolosální chrámy hluboko v poušti? Prý jako hrozbu nepřátelům.

Podle vědců ze Švýcarska je až 70 procent britských mužů a polovina všech západoevropských geneticky příbuzná s egyptským faraonem Tutanchamonem. Vědci z Curychu na DNA centru iGENEA rekonstruovali DNA profil chlapce faraona, který nastoupil na trůn ve věku devíti let, jeho otce Achnatona a dědečka Amenhotepa III, na základě filmu, který byl natočen pro Discovery Channel. Výsledky prokázaly, že král Tutanchamon patří do skupiny genetických profilů, známých jako haploskupina R1b1a2, do které patří více než 50 procent všech lidí v západní Evropě, což znamená, že mají společného předka. Podle iGENEA je mezi moderními egypťany kontingent této haploskupiny nižší než 1%.

Navštívit slavné chrámy v Luxoru a v Karnaku, prohlédnout si některé z hrobek v Údolí králů ve středním Egyptě - není dnes žádný problém. Vidět ovšem tatáž místa v doprovodu zasvěceného znalce, jakým je prof. Miroslav Verner, dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu a vedoucí českých vykopávek v Egyptě, je opravdu něco jiného. Ty památky jsou totiž otevřenou knihou historie, kterou umí číst málokdo. Navíc, díky němu byly před štábem České televize otevřeny všechny dveře. Stál s kamerou před kolekcí nádherných soch, které byly po tisíciletí zasypány pod podlahou chrámu v Luxoru, což se zatím nikomu nepodařilo. Byl v plísní postižené hrobce nejslavnějšího ze slavných faraonů Tutanchamona, kde se už víc než deset let nesmí fotografovat. Egyptské památky jsou přebohaté na tajemství a příběhy, každý nápis zde oslovuje z propasti času... Mnohé o tom vypráví cyklus televizních dokumentů z cyklu Nové objevy ve starém Egyptě.