Archív

"Analýza úrovne starovekých vedomostí a náboženstiev, ktoré sa formovali v procese historického vývoja vedie k jednoznačnému záveru, a to že v základe starovekého spôsobu pozerania sa na svet bol jeden podstatný nedostatok, ktorý rozhodol o osude nielen Atlantídy a Hyperborei, ale aj o osude Egypťanov, Mayov, Toltékov, Aztékov a mnoho ďalších dávnych civilizácií."

Čím více se vracíme do minulosti naší historie, tím větší a monumentálnější stavby nacházíme. Čím více se v čase posouváme vpřed, tím nacházíme větší brak. Je nesprávné porovnávat historické pyramidy a soudobé mrakodrapy, neboť to první tu vydrželo již několik desítek ne-li stovek tisíc let. To druhé má životnost tak 50 let a musí se neustále udržovat a rekonstruovat.

Vyberte si ktorúkoľvek knihu o starovekej egyptskej kultúre a pozornejšie sa pozrite na sochy faraónov – zbadáte, že všetky v ruke zvierajú valcovité objekty. Faraóni sú najčastejšie zobrazovaní v pozícii pána, t.z., že osoba stojí, ľavú nohu má mierne vpredu, pozerá sa priamo pred seba, valec pevne zovretý v ruke, ruky vedľa tela.

Libor Čermák | Jestliže něco dokládá technologickou vyspělost egyptské kultury v porovnání s naší, tak jsou to určitě chrámy v Abú Simbelu. My jen můžeme žasnout, co to tu tenkrát vlastně naši dávní předkové postavili. V jižním Egyptě, vlastně už na území historické Núbie se nalézá jedinečná památka, a to skalní chrámy v Abú Simbelu. Byly vystaveny ve 13. století před naším letopočtem panovníkem 19. dynastie Ramessem II...