OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Archív - okt 2015

Dátum

október 22nd

Geologové odhadují stáří Sfingy na 800 tisíc let II.

Geologové se při vytýčení teorie, že Sfinga může být stará 800 tisíc let, řídili přísně vědeckými postupy. Zřejmě z tohoto důvodu jejich výzkum oficiálně skeptická akademická obec nezesměšňuje. Nicméně zastává jiný přístup, hojně používaný, když si skeptici nevědí rady s něčím, co by mohlo nabourat jejich pojetí světa – prostě tyto důkazy ignorují. Ostatně sami můžeme posoudit, jak propracované argumenty ukrajinské dvojice jsou.

október 20th

október 18th

Geologové odhadují stáří Sfingy na 800 tisíc let

Jednou z nejzáhadnějších a nejtajemnějších památek na povrchu planety je bezesporu Velká sfinga v Gíze v Egyptě. Je to starověký monument, který dodnes mate výzkumníky již od dob jeho objevu. Nikdo zatím nebyl schopen přesně určit stáří Sfingy, protože o ní neexistují žádné písemné záznamy nebo jakékoliv zmínky v minulosti. Dva ukrajinští vědci již před časem přišli s provokativní teorii, podle níž je Velká Sfinga v Egyptě stará 800 000 let. V té době ale lidé na Zemi ještě neexistovali. Alespoň podle stávajících učebnic dějepisu.

október 16th

Vojtech Zamarovský: ICH VELIČENSTVÁ PYRAMÍDY

Do čarovnej krajiny na Níle pozýva táto kniha. K najstarším a zároveň najväčším monumentálnym stavbám na svete, ktoré sa tam týčia do neba medzi striebristožltou púšťou a olivovohnedou majestátnou riekou. K fantastickým a napriek tomu geometricky triezvym stavbám, ktoré Arabi volajú vo svojej kvetnatej reči „vrchy faraónov". K pyramídam.

Stránky