GEOLOGICKÉ DŮKAZY NAZNAČUJÍ, ŽE BY SFINGA MĚLA BÝT STARÁ 800 000 LET
Jedním nejzáhadnějších a nejmystičtějších objektů na povrchu naší planety Země je bezesporu Sfinga v Egyptě na Gízské plošině. Jde o pradávnou stavbu, která zaměstnává výzkumníky od jejího znovuobjevení po současnost. Nikdo není schopen s naprostou jistotu doposud určit její stáří. Neexistují žádné jednoznačné písemné záznamy o době vzniku Sfingy. Nyní dva Ukrajinští výzkumníci vyslovili provokativní teorii, ve které tito dva vědci předpokládají, že Velká Sfinga v Egyptě je stará minimálně 800 000 let. Ona revoluční myšlenka je podpořena vědeckými poznatky.


Nezbývá než se podívat zpět do minulosti a spojit tehdejší poznatky s dnešním věděním...
“Bez ohľadu na ostrosť fotoaparátu a rozsah snímky, je nemožné zachytiť obe zemegule naraz na jeden film z akéhokoľvek uhlu, hlavne ak medzi nimi uprostred je silný zdroj svetla, analogický Slnku, s priemerom 109 metrov! Preto s ohľadom na vzdialenosť, relatívne veľkosti a jasnosť Slnka, rovnako ako berúc do úvahy fakt, že veda je zameraná iným smerom, nie je vôbec prekvapujúce, že Protizem zostala stále nepostrehnutá.”
Graham Hancock: Keď výšku Veľkej pyramídy vynásobíme 43200, dostaneme polárny polomer Zeme. A keď odmeriame obvod Veľkej pyramídy a vynásobíme ho 43200, dostaneme rovníkový obvod Zeme. Takže Veľká pyramída či už náhodne alebo podľa plánu odráža rozmery našej planéty. Počas dlhého temného obdobia stredoveku, keď sme ani nevedeli, že žijeme na planéte, boli rozmery planéty zakódované v mierke 1:43200 vo Veľkej pyramíde.