Bauval a Schoch: Příběh Velké Sfingy (+VIDEO)
Robert Schoch: Robert Bauval a já sledujeme tentýž objekt. Velkou Sfingu, která se dívá na plošinu Gíza, ale opravdu na to přicházíme z jiné perspektivy. Robert Bauval skutečně vychází z archeoastronomické perspektivy a každý ví o té teorii vazby s Orionem a jak se to váže zpět k dřívějšímu datu, řekněme 10 000-10 500 př.n.l. A já se na to dívám z geologického hlediska, dívám se přímo na ty skutečné kameny na zemi a přicházím ke stejnému závěru, takže se velmi dobře vzájemně doplňujeme, naše data se spolu shodují velmi dobře a jeden způsob, jak to shrnout je, jak mi už řeklo pár lidí: jsou to hvězdy na obloze a kameny na zemi.


Počas chvíľky pokoja som v tieni Údolného chrámu skúmal mapu Gízy nasnímanú zhora a uvažoval som o tom, že každá pyramída vyzerala ako mikrokozmos, a ako satelitné pyramídy, ploty, chrámy a ďalšie konštrukcie navzájom určujú jedna druhú. Keď som sa na pyramídy pozrel spoločne, vnímal som poradie faktorov, ktoré z nich robili samostatnú formu architektonického vyjadrenia.
KRÁĽOVSKÁ KOMORA–LOMENÁ PYRAMÍDA–FOERSTER (CZ)–MERESANKH–HANCOCK/BAUVAL/WEST
Údolí králů na západním břehu Nilu sloužilo jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů. Leží nedaleko bývalého hlavního města Luxoru v hluboké skalní rozsedlině vápencového masivu Lybijského pohoří. Je to nehostinné místo, a řada hrobek byla navíc i v minulých staletích vykradena. Většina z nich přesto zůstává důkazem obrovské moci a bohatství tehdejších vládců. Veřejnosti je toto pohřebiště asi nejznámější díky objevu Tutanchamonovy hrobky, ve které byl nalezen poklad nedozírné hodnoty.