Archív - 2015

Noc tvorí pre Sfingu dokonalý rámec. Za ňou a po oboch stranách sa rozkladá takzvané „Mesto mŕtvych", oblasť, ktorá sa doslova hemží hrobkami. Všade okolo skalnatej vyvýšeniny, ktorá vyčnieva z piesku na juh, západ aj sever spoza Sfingy, boli hĺbené hrobka vedľa hrobky, aby prijali sarkofágy s kráľovskými telami, múmie šľachticov a kňazských hodnostárov.

Stephen Mehler je více než 30 let nezávislým egyptologem. Je žákem Abd’El Hakima Awyana, který učil na základě ústní tradice o dávné civilizaci země Khemit, která je stará více než 10.000 let. Mehler ve své přednášce vysvětluje původ a význam slov, které v současné době používáme v souvislosti s egyptskou kulturou.

"Napriek tomu som vytrval vo svojom hľadaní a našiel som niekoľko vecí, o ktorých sa domnievam, že by zaujímali ľudí na Západe. A ak ich ponúkam aj Vašej Výsosti, je to preto, že sa odvažujem dúfať, že si z nich vyberie ďalší záblesk viery, ktorá ma zaujala a že vari pochopí trochu lepšie, prečo sa tak stalo. A tiež si dovoľujem venovať Vám tieto zápisky ako nepatrnú známku mojej osobnej úcty, ktorá trvá bez ohľadu na intelektuálne rozdiely medzi nami."

V pohřebních komorách egyptských faraonů, ve kterých panovala v podzemí daleko větší tma, než v běžných obydlích, však žádné stopy po kouři a sazích neobjevili. Přitom víme, že Egypťané používali běžně lampičky z hlíny, kamene nebo kovu. Některé z nich byly na svou dobu opravdu exkluzivní, jako například svícen vypracovaný z jednoho kusu alabastru v podobě lotosového květu nalezený v Tutanchamonově hrobce. Egypťané přišli časem i na to, že lampy čadí podstatně méně, pokud se přidá do spalovaného oleje nebo tuku sůl.